Historie a původ Japanchina
Historie a původ Japanchina
Historie Japanů, stejně tak jako mnoha dalších plemen, je zahalená tajemstvím. Zdá se, že existuje několik verzí. Mnoho autorů původů psích plemen tvrdí, že všechna plemena psů se zkrácenými čenichy původně pocházejí z Tibetu. Tito psi byli postupně šířeni do světa jako královské dary vysoké hodnoty pro svoji neobvyklost a jedinečnost. Je známo, že Japan nebyl nikdy považován za psa a to jak v Japonsku, kde psi byli nazýváni " inu", tak v Číně, kde je snad prapůvod Japanů hluboko v historii a kde byli psi nazýváni "go". Ani v jedné z těchto zemí nebyl Japan nazýván psem. Obyčejní psi byli většinou "pouliční tuláci" v zemědělských společnostech staré Číny a Japonska a byli považováni za znovuzrození nešťastných či zlých lidí. Prototyp orientálních plemen se zkráceným čenichem byl však vždy v obou těchto zemích uctíván. Všechna plemena s plochým obličejem byla spojována s chrámy a bohoslužbami a byla uctívána jako zvláštní zvířata.
Většina starých čínských chrámů, stejně tak jako starodávné výšivky a keramika, je vyzdobena kresbami psů, které nápadně připomínají Japany. Jejich lidský či mýtický vzhled pravděpodobně předurčoval tyto psy k úctě a ochraně. Byli totiž šlechtěni tak, aby se co nejvíce podobali mýtickému lvu uctívanému ve starých tibetských a čínských pro-budhistických náboženských vírách. Tito posvátní psi "foo" (lví psi) žili v chrámech a postupně se vyvinuli v různá čistá plemena a to minimálně před dvěma tisíciletími.
Jedna z teorií tedy tvrdí, že Japan je potomkem původního tibetského teriéra. Jiná zase uvádí, že většina menších více osrstěných orientálních plemen pochází z původního prototypu Lhasa Apso. Přestože mnoho lidí si myslí, že Japan má svůj původ v Japonsku, první záznamy spíše poukazují na Čínu. Několik pramenů tvrdí, že první zmínky o Japanech byly nalezeny v čínském rukopisu z roku 57. Jedna teorie o tom jak se Japan dostal z Číny do Japonska uvádí, že v roce 520 budhističtí mniši, kteří kázali nové náboženství Japoncům, přivezli "Shoku-ken" (čínské jméno pro Japanchina) z Číny, aby tak symbolizoval lva Budhy - mýtickou postavu uctívanou ve starodávných náboženských vírách.
Další starodávné prameny uvádějí, že předchůdce Japana přišel z korejské oblasti Shinra, která se tehdy nazývala Shiragi. V různých historických dokumentech se uvádí, že předchůdce Japana byl darem korejských vládců ( v období dynastie Silla v letech 377 - 935 ) japonskému dvoru v roce 732. V tomto roce, během tzv. období Nara, korejský princ navštívil Japonsko a přivezl pro japonského císaře dary. Mezi nimi byli i drobní psíci se zkrácenými čenichy. Tito psi byli nazýváni "Shoku-ken" a byli velmi odlišní od tehdejší japonských psů, kteří byli spíše typu špiců a byli velmi podobní dnešním Akita Inu. V následujících zhruba 100 letech bylo velké množství Japanů dovezeno ze severní Koreje do Japonska.
Jiné historické prameny uvádějí, že japonští vyslanci působíci v Číně (během dynastie Tung v letech 618 - 910) a severní Koreji (během dynastie Po H'ai v letech 698 - 926) přivezli zpět do své vlasti psi této rasy. Během panování Shogunate Tsunayoshi Tokugawy (v letech 1680 - 1709) bylo podle dostupných informací toto plemeno chováno jako "toy" domácí pes na hradě Edo.
Tito malí psíci se velmi rychle adaptovali na japonský způsob života a postupně si vytvořili vysoký stupeň urozenosti. Například trestem za krádež Japana byl trest smrti, navíc ještě vykonán zdlouhavým a bolestným způsobem. Vlastnictví Japanů, pokud vůbec mohl být takový "polobůh" někým vlastněn, bylo striktně omezeno na úzký okruh osobností blízkých císařskému trůnu. Malby Japana staré více jak 900 let ukazují Japana, který se silně podobá moderním Japanům dnešních chovů. Japonci si přisvojili Japanchina jako své císařské plemeno, "které se přidržuje okraje císařova roucha, když se prochází svými zahradami, či usedá vedle něho na kraji trůnu".
Číňané si vyšlechtili původního Japana ve svého královského psa - Pekinéze. V roce 1853 překonal britský admirál Perry "bariéru", kterou Japonci postavili proti všem cizincům, a od japonského císaře dostal darem dva páry Japanů. Ještě z období staré Číny a Japonska bylo zvykem věnovat významným návštěvám hodnotné dary jako např. Japanchiny. Admirál Perry věnoval jeden pár královně Viktorii a druhý americkému prezidentovi Piercemu. Nicméně vzhledem k tomu, že žádný obyčejný Japonec nemohl Japany vlastnit, uvedení tohoto plemene do Západního světa bylo velmi pomalé a zdlouhavé, neboť Japanů bylo a prakticky dodnes stále je celkem málo. Od roku 1868 se Japan stává oblíbeným psem do klína pro dámy vyšších tříd v Evropě. Několik Japanů se časem dostalo i do Ameriky i když neexistují žádné bližší údaje o tom, kam přesně dorazili poprvé. V roce 1913 britský kapitán Searles koupil Japana do Anglie.
Brzo nastalo doslova "vykrádání" japonských chovů a lodi začaly rozvážet Japany prakticky po celém světě. Velké množství jich doslova proudilo do Spojených Států pravděpodobně v 90-tých letech minulého století. Každá přijíždějící loď z Východu jich měla údajně několik na palubě a minimálně stejný počet zájemců ze strany kupců na ně již čekal. Naneštěstí Japani z Japonska byli velmi náchylní na různé nemoci při změně prostředí a protože tehdy ještě nebyly žádné léky, mnoho z nich brzo umíralo. Jen málo z nich na Západě přežilo. Dodávky Japanů z Japonska byly přerušeny s vypuknutím 2.světové války. Američtí chovatelé museli využívat linie které zůstaly, aby vylepšili a uchovali toto krásné plemeno. Japonsko však také zaznamenalo ohromné ztráty mezi svými milovanými Japany a to jako důsledek války a zemětřesení. Od té doby si velké množství japonských chovatelů oblíbilo různá cizí plemena a počty domácích Japanů se v Japonsku ještě dále snížily. V posledních letech dochází k obnově zájmu japonských chovatelů o své národní plemeno a Japani jsou naopak dováženi do Japonska z Evropy a Ameriky.
Miroslav Fiřt
říjen 1998
převzato z : http://www.pejsek.cz/pece-a-vychova/charakteristika-plemen?id_clanek=293
