Druh srsti, speciální péče

Japan-chin má rovnou a dlouhou srst, hedvábné struktury. Kromě obličeje je celé tělo pokryté hustou srstí. Uši, krk, stehna a ocas jsou pernaté. Povolené zbarvení je bílé, s černými nebo červeným známkami. Známky jsou umístěny rovnoměrně, od kulatých očí, přes uši, stejně jako na zádech. Zvláště bílý a široký "požár" od čenichu k temeni je žádaný a působivý.

Základní charakteristické vlastnosti plemene

Bystrý a dovedný, mírný a milý pejsek. Jsou od přírody zdrženliví, smysly a emoce užívají zřídka.

Celkový vzhled plemene

Japan-chin je malý pes, se širokým obličejem, hojně pokrytý hustou srstí, s elegantní a vkusnou postavou. Poměr výšky v kohoutku je rovný délce jeho těla. Tělo fenek je však poněkud delší. Japan-chin má širokou a kulatou lebku, s hlubokým a vroubkovaným stopem a vypouklým čelem. Nosní most je velmi krátký a široký, nos je ve stejné linii s očima. Nos je zbarvený černě nebo v temně tělové barvě, shodné s jeho známkami. Oči má velké a kulaté, posazené daleko od sebe, jsou černé a třpytivé. Uši jsou dlouhé a zavěšené, trojúhelníkového tvaru, pokryté dlouhou srstí, usazené daleko od sebe. Krk je spíše kratší, držený vysoko. Záda jsou krátká a rovná. Hruď je mírně širší a hluboká, břicho dobře vypracované. Ocas je pokrytý krásnou, hustou a dlouhou srstí, je nošený elegantně přehozený přes záda. Předloktí jsou rovná a jemná, jejich zadní část je pernatě osrstěná. Tlapky má malé, pokryté žádanými chomáči chlupů. Chůze i pohyb jsou lehké a elegantní, jakoby pyšné.

Fyzické vlastnosti, pohyb

Toto plemeno rádo dovádí, běhá a hraje si. Někteří tvrdí, že tito psi také dobře šplhají. V bytě budou zcela spokojeni, a můžete je dokonce naučit chodit na kočičí WC. Postarejte se však o to, aby se jim dostalo dostatečného pohybu na čerstvém vzduchu.

Společenská charakteristika

Japan chinové nejsou problémoví psi a vycházejí dobře s dětmi, kočkami i ostatními psy. Je samozřejmé, že psík těchto rozměrů není právě příliš odolný vůči drsnému zacházení ze strany dětí nebo větších psů. Japan chin kouše jen zřídka.

Výchova plemene

Pokud počítáte s jeho svéhlavou povahou, bude výchova probíhat bezproblémově. Japan chinové jsou zpravidla velmi čistotní.

Zajímavosti, původ

Japan chin je plemenem malých, společenských psů, známých již ze středověku. Podle dávných spisů se předpokládá, že jeho předkové byli v roce 732 vládcem Korey během Silské dynastie (377 - 935 nl.) jako dar dovezeni japonskému panovnickému dvoru. Zdá se, že během následujících 100 let se velké množství Chinů bylo dovezeno do Japonska. Historické prameny uvádějí, že poslové či velvyslanci poslali do Číny (během dynastie Tung, 618 - 910 nl.) a do Severní Korey (během dynastie Po H´ai, 698 - 926) poslali psy tohoto plemene rovnou zpátky do Číny. Během vlády Shobunate Tsunayoshi Tokugawa (1680 - 1709) bylo toto plemeno chováno jako palácový pes na hraní přímo na hradě Edo. V roce 1631 britský kapitán Searles přivezl Japan-china do Anglie a v roce 1853 starší kapitán, američan Perry, přivezl několik Japan chinů do Spojených států. Dva z nich byli také darováni anglické královně Victorii. Od roku 1868 byl Japan chin oblíbeným psíčkem dam z vyšších kruhů a zároveň se jako společenský pes stal velice rozšířeným. Své pojmenování má, jak jinak, po Japonsku, Japan chin byl totiž miláčkem císařů. Jeden císař ho vyhlásil posvátným zvířetem a nařídil, aby se mu občané klaněli. Japan chin se již od počátku rozšiřoval pouze jako čistokrevný. Nejmenší jedince dokonce drželi v klecích jako ptáky. Japan chin byl v Evropě velice oblíben, postupem času však začal ustupovat stále se rozšiřujícím Pekinézům. Do 1. světové války bylo Japan chinů dostatečné množství, až v poslední době jich mnoho ubylo. Plemeno bylo fakticky blízké zániku, díky úsilí jeho milovníků se však Japan chin opět objevil na výstavách a začal získávat vyznamenání.