Psí chování
Jsme majitelé našich chlupatých kamarádů, které jsme si pečlivě vybírali tak, aby nám a našim blízkým mohli být společníkem, ochráncem, přítelem a čtyřnohými členy rodin. Do péče našich kamarádů vkládáme nejen čas, ale i peníze a námahu. Samozřejmě, že chceme, aby se naši kámoši, které jsme si vybrali, chovali dokonale!
Tedy dokonale jako pes.
MYSLETE TEDY JAKO PES
Psi nemyslí jako lidé a lidé nemyslí jako psi, ačkoli se o to pokoušejí. Pes není bohužel schopen si představit, jak myslí lidé, je tedy na jeho majiteli, aby si on osvojil způsob myšlení psa.
Psi nedovedou myslet racionálně a žijí v přítomnosti. Mnozí páníčkové dělají při výcviku chybu, když si myslí, že mohou pejska pokárat za něco co udělal před chvilkou. Bohužel si pejsek neuvědomí za co je kárán. Pejska musí páníček pokárat pouze tehdy, pokud ho chytne přímo při činu. Pokud káráte pejska chvíli po činu plýtváte tak časem svým, ale i svého pejska - v jeho představě ho káráte za to co právě dělá.
S některými z následujících problémů chování se majitelé pejsků setkávají často a proto se zde pokusím nastínit několik základních psích projevů.
Myslím si, že každý pes je jedinečný a to platí i o každé situaci, a proto problémy, které máte se svým čtyřnohým miláčkem určitě nevyřeší zakoupená příručka o chování pejska.
Vzhledem k tomu, že právě špatné a nenormální chování je hlavním důvodem, proč majitelé opouštějí své mazlíčky, doufám, že se vynasnažíte vyřešit problém svého pejska co nejlépe.
Trpělivost a pochopení jsou ctnosti, které vládnou v každé domácnosti milovníků zvířat.
Ano při výchově čtyřnohého kamaráda potřebujeme nadmíru trpělivosti a pochopení. Svého čtyřnohého kamaráda vedeme vždy důsledně, ale ne hystericky a nedejbože cholericky! k jeho vychování a vycvičení. Pes velmi rychle pochopí co po něm člověk chce, není pro něj problém poslechnout povel sedni, lehni atd. Problém ale může nastat s povelem "Ke mně", ne že by ho psík nepochopil, či nevěděl co má dělat (to on moc dobře ví), ale problém v neuposlechnutí povelu je v absenci autority (musíme ale také vzít v úvahu věk pejska, pokud máte doma "puberťáka" může se vám někdy stát, že vás neuposlechne, ale nemělo by to být pravidlem!). Důledžité je v lidsko=psí smečce nastolit hierarchii, tzn. na jeho žepříčku vždy bude dospělí člověk (alfa/super alfa jedinec), pak dítě/děti a pak (na posledním místě) pes/fena (nikdy ale psa/fenu nevyčleňujeme ze smečky!). Je hrůzostrašné, když pes/fena zaujme vůdčí pozici ve smečce. Na pár takových případů se můžete podívat v pořadu, který uvádí televize Spektrum "Buď já, nebo pes", ve kterém Victoria Stilwell převychovává takovéto "hříšníky" (uvozovky proto, že žádný pes se nerodí jako zlý, zákeřný, vždy (pokud není nějak nemocný) za to může člověk svým chováním k pejskovi a nedostatečnou důsledností při výchově).
Dále velmi zajímavé informace a rady týkající se chování a psychiky pejska získáte v poradně psí školy Falco sídlící v Liberci. Pan Viktor Dostál zde má velmi skvělou poradnu týkající se chování psů a můžu říct, že i nám velmi pomohla v určitých situacích pochopit Rockyho chování (jeho psí řeč). Ale jak máme pochopit psí řeč? Na pochopení psí řeči a chování nám můžou napomoci následující odkazy 
:
Chování psa, aneb co znamená různé psí chování
a dále pak samozřejmě strávený čas s pejskem při hrách, procházkách atd.
Dalším velkým problémem je útočnost psů. Útočný pes může bez ohledu na svoji velikost na člověka nebo jiného psa vyskočit, pokousat je, či je dokonce napadnout. Agresivní chování nesmí být tolerováno ani u malého plemene, Je smutné, když se majitelé a jejich rodina začínají svého psa bát. Je důležité zjistit proč se pes takto chová. Útočnost je projevem dominance, a pes by v rodině neměl hrát dominantní roli (v přírodě ve smečce je to přirozený projev - jde o upevňování sociální hierarchie).
Důležité je agresivního psa zbytečne neprovokovat, protože by to mohlo mít za následek napadení.
Pozorujte řeč těla svého pejska. Dívá se přímo a upřeně na vás? Snaží se budit dojem co největšího (vztyčené uši, vypnutá hruď, vzpřímený ocas)? Výška a velikost znamenají v psí smečce autoritu, být větší nebo nad jiným psem znamená, že je nad ním v sociální hierarchii.
Řeč těla vám může napovědět, že si váš malý pejsek myslí, že právě on je v čele vaší smečky (rodiny), což je problém s nímž se musí něco udělat.
Agresivnímu psovi se nedá důvěřovat (v jednom okamžiku si s vámi hraje, dovádí a ve zlomku vteřiny na vás začne vrčet a chňapat po vás), není jako domácí mazlíček bezpečný. Jestliže se z vašeho pejska stává nespolehlivý pes, nemůžete jej nadále držet v rodině, zejména pak v rodině s dětmi. Nakonec se ho budete muset vzdát a v nejhorším případě ho budete muset nechat utratit.
Na závěr bych chtěla dodat, že pes musí samozřejmě poslouchat, kvůli jeho vlastnímu bezpečí (městská doprava atd.) i začlenění do lidské komunity, ale na druhou stranu z něj nemůžeme dělat "robota" - proto i svému čtyřnohému příteli občas dopřejte možnost volby a když nemá náladu, nechte ho v klidu přemýšlet o jeho psím světě. Uvidíte, že to ocení a o to raději pak bude plnit vaše příkazy a přání.
Zdroj: http://www.jorksiracci.estranky.cz/clanky/pochopte-chovani-pejska/naucte-se-vninat-psi-chovani
Pár videí z pořadu "Buď já, nebo pes"
další...
Je to vcelku poučné, i když doufám, že takové extrémy tu mezi námi snad nejsou, ale z každého dílu si lze něco odnést a poučit se.
